1. Periferní žilní přístup

2. Intraoseální vstup

Zajištění periferního žilního vstupu je v praxi indikováno u každého pacienta a má přednost před jinými přístupy.

Místa periferního žilního vstupu jsou "nejčastěji" na horní končetině (hřbet ruky, předloktí, loketní jamka).

Konkrétní typ kanyly volíme s ohledem na aktuální stav pacienta a účel kanylace (čím širší kanyla, tím rychleji do ní lze aplikovat).

Postup kanylace:

• vždy pracujeme v rukavicích,
• nasadíme škrtidlo,
• vybereme vhodnou žílu pokud možno s rovným průběhem,
• místo vpichu důkladně vydezinfikujeme,
• druhou rukou napneme kůži nad danou žílou,
• určíme ideální sklon při vpichu (10-30° s povrchem kůže) a směr
• po vstupu jehly pod kůži sledujeme konus kapiláry, dokud se neobjeví kapka krve,
• uvolnění škrtidla,
• pokračujeme pouze v zavádění kanyly, kovovou jehlu vytáhneme,
• napojíme hadičku a stříkačku,
• ověříme správnou polohu kanyly v žíle aspirací krve pístem stříkačky,
• kanylu podložíme a zafixujeme,

Komplikace a rizika:

• zavlečení infekce,
• hematom,
• paravenózní aplikace (zde může následně hrozit až nekróza podkoží).

Podívejte se na video: získáte tak lepší představu o tom, jak se provádí kanylace periferní žíly. 

Intraoseální (i.o.) vstup umožňuje podání léků, roztoků, krevní derivátů skrze jehlu zavedenou do dřeňové dutiny dlouhých kostí. Jedná se o bezpečnou techniku zajištění nepřímého žilního přístupu v urgentních situací (porucha vědomí, šok, respirační selhání, závažné trauma), kdy selhaly pokusy o intravenózní přístup.

Místem punkce je proximální tibie a hlavice humeru.

Výběr vhodné jehly dle věku a konstituce (děti růžovou, dospělí modrou a obézní dospělí žlutou jehlu).

Postup manipulace s navrtávacím systémem EZ IO:

• vyhmatáme vhodného místo a stabilizujeme končetinu,
• dezinfekce místa,
• kolmo na kost mírným tlakem začít navrtávat,
• po proniknutí kompaktní kostí dochází ke ztrátě odporu a jehla je ve správné pozici ve spongiózní kosti,
• nenavrtáváme celou délku jehly (ponecháme 5 mm vzdálenosti mezi plastovým kónusem jehly a kůží),
• odstraníme vrtačku a zavaděč, přiložíme fixační krytí,
• napojíme prodlužovací hadičku a stříkačku,
• pro potvrzení správné polohy lze aspirovat malé množství kostní dřeně,
• aplikujeme bolus 10 ml fyziologické roztoku (může být bolestivé, zvážíme podání Mesocainu),
• napojení infuzního setu.

Komplikace a rizika:

• zavlečení infekce,
• hematom,
• poranění růstové ploténky,
• špatné zavedení jehly, což vede k dalším komplikacím (extravazace, kompartment syndrom).

Podívejte se na video: získáte tak lepší představu o tom, jak se provádí intraoseální vstup.