Šok
Definice
Šok je soubor klinických příznaků, který je projevem akutně vzniklé neschopnosti oběhového systému zajistit přiměřenou dodávku kyslíku a živin tkáním. Důsledkem je hypoperfuze a hypoxie orgánů a tkání, které jsou zpočátku reverzibilní. Pokud není pacient adekvátně léčen, pak šokových stav vede k ireverzibilnímu poškození, které ve svém důsledku vede k úplnému selhání orgánového/orgánových systémů až smrti jedince.
Klasifikace - hypovolemický šok (náhlý pokles objemu cirkulující krve), kardiogenní šok (následek náhlého akutně vzniklého snížení srdečního výdeje v důsledku poruch postihujících srdce, např. akutní infarkt myokardu), distribuční šok (následek akutně vzniklého nepoměru mezi objemem cirkulující krve a kapacitou cévního řečiště při extrémní vazodilataci, např. septický šok, anafylaktický šok), obstrukční šok (následek snížení srdečního výdeje v důsledku nedostatečného plnění srdečních oddílů při obstrukci centrálních částí cévního řečiště, např. tamponáda srdeční, tenzní pneumotorax. masivní plicní embolie).
Příčiny - hypovolemického šoku = ztráta vody, plazmy, vody a elektrolytů vlivem zvracení, průjmy, dále zevní nebo vnitřní krvácení (hemoragický šok).
Příčiny kardiogenního šoku = akutní dysfunkce umělé chlopenní náhrady, chlopenní regurgitace, akutní infarkt myokardu, disekce hrudní aorty, kardiomyopatie, masivní plicní embolie, myokarditida, srdeční tamponáda, tyreotoxikóza.
Příčiny distribučního šoku = anafylaxe, insuficience nadledvin, intoxikace léky nebo drogami, jaterní selhání, SIRS a sepse.
Obstrukční šok = masivní plicní embolie, srdeční tamponáda, tenzní pneumotorax.
Klinický obraz - obecné znaky a příznaky jsou neklid, úzkost, agitovanost, alterace vědomí různého stupně, periferní cyanóza, bledost, chladná akra, mramorovaná kůže, zpomalený žilní návrat, tachykardie, nitkový pulz, tachypnoe, hypotenze, synkopa, bolesti na hrudi, dušnost.
Diferenciální diagnostika - je zaměřena na identifikaci šoku a jednotlivých příčin.
Iniciální opatření v PNP - rychlá anamnéza (zaměřujeme se na identifikaci příčiny a vyvolávajících faktorů, rodinná, alergie, abúzus, léky, současné obtíže, rizikové faktory), opatření ABC (dýchací cesty, dýchaní, cirkulace), fyzikální vyšetření (TK, SF, DF, T, SpO2), biochemické vyšetření (glykemie), vyšetření jednotlivých orgánových systémů se zaměřením na zhodnocení celkové stavu a znaků vedoucí k možné identifikaci příčiny, i. v. přístup., oxygenoterapie.
Léčba šoků v PNP - obecným cílem léčebných opatření u šoků je obnovení a udržení adekvátní orgánové perfuze. Toho můžeme dosáhnout tekutinovou resuscitací balancovanými roztoky. U pacientů s hemoragickým šokem, kteří nereagují adekvátně na tekutinovou resuscitaci, podáváme jako lék volby noradrenalin. Jak na anafylaktický šok v PNP si můžete nastudovat zde: léčba anafylaxe.
Zdroje:
MALÁSKA, J., aj. Intenzivní medicína v praxi. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2020. ISBN: 978-80-7345-675-7.
POLÁK, M. Urgentní příjem - nejčastější znaky, příznaky a nemoci na oddělení urgentní příjmu. 3. vyd. Praha: Grada, 2023. ISBN: 978-80-271-3506-6.
REMEŠ, R., aj. Praktická příručka přednemocniční urgentní medicíny. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN: 978-80-247-4530-5.
ŠEBLOVÁ, J., aj. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. 2. vyd. Praha: Grada, 2018. ISBN: 978-80-271-0596-0.
VACHEK, J., aj. Akutní stavy ve vnitřním lékařství. 2. vyd. Praha: Maxdorf, 2022. ISBN: 978-80-7345-746-4.